BASKETBALOVÁ ŠKOLA - DÍL ,,1,,

První lekce Baketbalové školy na TVCOM.cz, Trojnásobně nebezpečný postoj, Face up 

První díl basketbalové školy jsme věnovali problematice základníko postoje při chycení míče.

Děkujeme Petru Jachanovi za čas, který věnoval natáčení tohoto pilotního dílu a doufáme, že jeho pohled či názor na tuto problematiku, se stane inspirací pro mladé basketbalové adepty a jejich trenéry, při jejich basketbalovém tréninku.

POSTOJ  TRENÉRA

Dnes chybí metodika, která by trenérům ukázala cestu jak pracovat s individualitou hráče. Krom toho se nároky na výkonnost sportovních týmů zvyšují a vyžadují intenzivnější působení trenéra. Trenér se dostává do situací, kdy efektivnost celého řídícího procesu závisí na jeho rozhodnutí. Předpokladem takového jednání trenéra je schopnost vidět trénink jako interaktivní a dlouhodobý proces.
Například, když trenér sděluje svému svěřenci podstatu daného pohybu, zároveň  potřebuje vnímat jeho individualitu, protože právě vlastní aktivita svěřence nakonec rozhodne o výsledku jeho řídící činnosti.
Trenér je schopen vybrat z hlediska celé sportovní přípravy optimální variantu dalšího postupu. To však neznamená, že jen volí další a další metody.
Úspěšný trenér je schopen vysledovat k jaké hodnotě směřuje jeho jednání a dokáže změnit svou motivaci a přizpůsobit se nové situaci. Takový trenér ví, že se vyplatí  spolupracovat, vždyť bez mezioborové spolupráce by současný sportovní trénink ani nemohl existovat.
Především má představu o tom co potřebuje a dokáže měnit svůj postoj, své hledisko na základě vyhodnocení reálné situace na tréninku. Je si vědom skutečného významu svého rozhodnutí, protože jedině taková rozhodnutí ovlivní hráče, aby měnili sami sebe, své postoje, hodnoty a uměli se rozhodovat na základě vlastních vnitřních pohnutek.
Stále si musíme připomínat, že řídící činnost trenéra je rozhodovacím procesem, ve kterém si i trenér potřebuje uvědomovat vlastní kroky, aby je mohl aktualizovat.

POCHYBNOST  SE  ROVNÁ  NEPŘÍJEMNOST?

Říká se, že odvaha je základní vlastnost, která je základem pro všechny ostatní a také se říká, že sportovci jsou odvážní. Tak co se třeba odvážit podívat na to, co se nám nedaří.
Každý z nás má občas pochybnost, není si s něčím jistý nebo se cítí prostě nespokojeně. Lišíme se často tím, co s takovým pocitem uděláme. Někdo argumentuje, že není vlastně důvod se cítit nejistě a pochybnost hodí do autu, daleko ze svého dosahu. No představte si například kominíka, který leze na střechu a přitom se chová jakoby šel po zemi. Tím nechci říct, že při pohledu na pracujícího kominíka nemůžu mít pocit, že vypadá, jako že chodí po zemi. Jenže to určitě nebude tím, že si bude natolik jistý, že už nepotřebuje reflektovat, že leze na střechu. Ba právě naopak. Optimální varianty našeho jednání nacházíme právě díky celé škále od nejistoty až po jistotu a tím jsme schopni vnímat realitu.
Třeba i takovou, že něco může pro nás být tak zamotané, že se rozhodneme požádat o spolupráci. Ale ruku na srdce, opravdu umíme spolupracovat. 

Autor: Mgr. Jana Kruková - sportovní metodik